26.2.

26. 07. 2010 | † 20. 04. 2012 | kód autora: 6Hv

26.2.

první den na farmě

 

po včerejším příjezdu na farmu a v podstatě lehkém omrknutí o co tu jde, jsem byl dnes probuzen Hákonem kolem osmé hodiny (když jsem se včera ptal, jak to tedy bude se vstáváním – rozuměj rukama nohama a s použitím nejjednodušších číslovek a stonásobným opakování mí krásný islandštiny...- bylo mi řečeno, že v pět opravdu nevstávám, že jsem blázen a že mě zítra vzbudí a ať vůbec nemám starost...jak ale, když mě to přijde docela důležité!), dali jsme snídani (þórrun ještě spala) a vyrazili (těch dvacet metrů) do stájí. Já se už zkušeně ujal svých vidlí a začal plnit svou práci krmiče. Začínám mít ty ovečky fakt rád, jsou to takový nevinně hloupý zvířátka a mám radost, že pro ně můžu něco udělat...i když předpokládám, že já jsem jim úplně putna! Něco jako !nalej vrchní a neser!!” je příjemné konečně dělat něco, na čem je vidět, že to má smysl! A zatím to vypadá, že to budou spíše pracovní prázdniny, něco jako psal ten chlapík ze Slovenska na stránkách Scandinavian house – člověk prostě s něčím pomůže, pozná krajinu a lidi, snad se naučí i jazyku a ještě mu za to něco zaplatí. Asi po třech hodinách bylo nakrmeno, uklizeno a podojeno a šlo se na kafíčko (toho tady vůbec pijí litry...jsem tu jeden z nejmenších pijáků kafe! Pak obídek, který se zkládal z jakési polévky neznámé konzistence, byla to taková rosolovitá, medová houbovka! Ale s mlékem to bylo fakt chutné...jen si neumím představit, jak by se na to tvářili český fachmani, kdyby jim tohle naservíroval nějaký číšník k polednímu menu v hospodě...zvláštní chuť, zvláštní konzistence! K tomu pár dalších věciček, ale ještě jsem nevyšel z úžasu, že opravdu všechno, ale všechno kupují! Docela se mi tu začíná zamlouvat jejich slané máslo s takovou jakoby palačinkou, nebo tak něčím podobným.

Po obědě dlouhá siesta – Hákon šel rozvážet močůvku po pastvinách a mě prý k tomu nepotřeboval (před obědem jsem byl ještě náznakově seznámem s jejich traktorem – Johnem Deerem!!! Je to docela prdel, ale má to asi pět různých řadících pák a páček, takže myslím, že až jednou vyrazím, bude to zpočátku zábavička!!! Další krmeníčko a dojeníčko začíná kolem půl páté (on si Hákon na nějakou tu minutku nepotrpí...a zvířata jsou asi zvyklá!). Je docela prdel, jak jsou naučený, že když přijdeme do stáje, tak všici vědí, o co jde a hned se začnou hlásit o svou dávku sena, jak o život...a já se jim samozřejmě, jako správný vrchní krmič snažím vyhovět! Takže suma sumárum zatím dělám tak kolem pěti hodin denně. Po večerním nakrmení a podojení už byla připravená večeře...vařená treska s asi čtyřma bramborama, palačinkama, něčím jako škvarkama a zeleninou...moc dobré! (stejně si myslím, že tu trochu pohubnu...

.....konečně nějaký pohyb, ještě v takovém prostředí a s takovou stravou...jen dobře! Břuch potřebuje schodit!!! Večer něco jako konverzace a když už jsem se chystal na kutě, tak jsem se dozvěděl, že mají dorazit jejich známí a že se bude řešit pracovní smlouva. Dorazili kolem jedenácté a první půl hodiny jsem se musel jen v duchu smát...jsou neskutečně ukecaní a když jim člověk nerozumí ani slovo, tak je to docela vtipné! (nevím, k čemu či komu to přirovnat, napadají mě jen Španěláci – nekonečné blafání o kravinách...třeba jen mezi dveřmi pak stáli tak čtvrt hodiny a kecali...!). Jen občas jsem pochopil, že se baví o mě... þórrun jim povídala o mě, mém příjezdu a o dalších vtipných záležitostech, který se mi tu už staly. (ještě musím poznamenat, že oba už nejsou nejmladší – þórrun je 55, Hákonovi 57 a ten byl prý navíc velmi blízko infartku. Má teď šestinásobný by-pás(nevím, jak se to správně píše)takže na svůj věk jsou to hodně živý osůbky...hlavně þórrun je fakt živelná (poté pak přicházejí její chvíle útlumu...asi logické – hodně spí). Hákon mi přijde, že má všechno na háku...zatím tak úplně nevím, co si o něm myslet. Je fakt v pohodě, jen je často takový seversky tajemný, rozvážný. Ale myslím, že mě bere! Kdo by taky nebral takového podruha...che!!!mylsím, že moc nechápou, proč jsem vlastně přijel – je mi 27, jednu vysokou školu už mám (to všechno vědí) a druhou dodělávám...).

Pak nastalo řešení smlouvy – to se řešilo snad dvě hodiny a nakonec nedořešilo. Je to sice jednoduchá pracovní smlouva (na jednu stránku), ale zjistil jsem, že i Islanďani jsou trochu ofoučkové, když se jedná o věci spojené se státem a daněma... mezitím jsem byl dotazován na mnoho věcí...jak to funguje u nás...kolik bych tam tak bral za tuhle práci, jak je to u nás s daněma, co dělám...atd. (nejvtipnější asi bylo, když þórrun povídala o tom, co že to kouřím za tabák (a že vůbec kouřím tabák a navíc si ho balím ručně!) a donutila mě jim to ukázat...tak jsem jednu cigaretku ubalil a pak přinutil þórrun, aby si jí zapálila (sama je dost vášnivá kuřačka, ale kouří Wintonky, stovkový...a to už asi 40 let). ona to tedy zkusila, jednou potáhla, protočili se jí panenky, začala se dusit (chvíli jsem myslel, že vrhne!), zrudla a šla to rozdýchat do chodby...když se vrátila, začala mi spílat (spíš ze srandy) a už definitivně můj tabák odsoudila! (už párkrát předtím k němu ze zájmu čuchala...a říkala něco ve smyslu, že je to jak bordle ze stáje...che! jsme my to Javaansňáci ale drsňáci!!).

Zjistil jsem, že můj plat sice vypadá zajímavě, ale asi čtvrtinu si berou zpět domácí – za ubytování a stravu (ale sníst toho můžu kolik chci...), pak tu byla problematika daní. Jejich známá se jim snažila vysvětlit, že na tom všici vyděláme, když se napíše, že jsem tu jen na poloviční úvazek, pak by to oficiálně bylo za míň peněz a úplně bez daní...jen se na tom s domácími nemohli shodnout. Takže tahle otázka zůstala zatím otevřená (mě je to docela šumafuk, ať tak či tak, vydělávat tu budu asi kolem dvacítky našich...a kvůli prachům tu nejsem a stejně je není za to utratit! Jak jsem psal – něco jako příbuzenská výpomoc...jen za pár (pro ně) chechtáků!). k tomu dokonce proběhlo i pivko...nějaké nic moc dánské plechové...úplná abstinence to asi nebude...(jo, a jedno zjištění navíc – ta holčina z Polska, co tu byla před devíti lety mi říkala, že kromě borůvek je tu prý v létě mrtě houbiček...těch našich!!! Tak uvidíme...). do postele jsem se dostal až někdy kolem druhé...ráno bude zajímavější...i když pak ty siesty...ještě poznámka k počasí – jedna z věcí, ze které jsem měl poměrně respekt...zatím je tu úžasně, jen těsně pod nulou, v podstatě bezvětří a díky tomu parádní výhledy!!! Ono to, podle mě nebude tak hrozné – navíc můj hlavní pobyt venku v nejbližších dnech a měsících bude stejně ve stáji...a tam hřejou kravky a ovce!

 

...


...

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.